Pastviny / Rokytnice v Orlických horách / Rychnov nad Kněžnou / Vamberk

Svojí výškou sice Orlické hory nemohou konkurovat sousedním Krkonoším, zato srdce motocyklisty potěší minimálně stejnou měrou. Zdejší silnice nabízí jak kvalitní svezení, tak nádherné výhledy. A nouze není ani o zajímavá místa, hodná zastavení a zdržení.

Legendární úsek Vamberk-Žamberk asi nejvíc proslavila píseň Ivana Mládka a vy se o pravdivosti jeho textu přesvědčíte hned na začátku této trasy. Jelikož však jde o hlavní tah, v pátek a v neděli tady počítejte s hustým provozem. Obdivovatelé a znalci historické techniky se jistě rádi zastaví hned v žamberském Muzeu starých strojů a technologií, které mapuje vývoj rakousko-uherského a československého průmyslu v minulém a předminulém století. Muzeum najdete v bývalé textilní továrně Vonwiller, kde se postupně budují a otevírají expozice se zaměřením na různá odvětví historické techniky. Převážná většina exponátů je plně funkční. Otevřeno je jen po předchozí telefonické domluvě na čísle 737 239 065. 

Kousek za Žamberkem opustíme státní „jedenáctku“ a dáme se doleva směrem k přehradě Pastviny. Po silnici 312 bychom přejeli most, vystavěný nad vodní plochou, my ale odbočíme kus před ním doprava a projedeme po téměř 200 metrů dlouhé a 31 metrů vysoké kamenné hrázi. Té se říká Hladová zeď Orlických hor, protože se při její stavbě ve třicátých letech minulého století stát rozhodl zaměstnat a uživit více lidí, než kolik by bylo třeba na stavbu betonové přehrady. Hráz nad obcí Nekoř je mimochodem jedním ze dvou posledních vodních děl svého druhu postavených v tehdejším Československu. 

Naše trasa pokračuje přes Mladkov k další, tentokrát více přírodní zajímavosti. V místě zvaném Zemská brána silnice přetíná Divokou Orlici přes kamenný most s jedním obloukem, který byl postaven českými a italskými kameníky v letech 1901 až 1903. Zároveň zde začíná tříkilometrová naučná stezka podél řeky, která je tu lemována nápadnými skalními útvary, jejichž výška dosahuje někdy až 25 metrů. Asi kilometr od mostu po proudu Orlice stojí samostatný pěchotní srub R-54 Na potoku, který je součástí linie těžkého opevnění z let 1936-38. 

Podstatně významnější stavbou tohoto opevňovacího systému je dělostřelecká pevnost Hanička, ke které se dostaneme z Bartošovic přes Rokytnici. Kratší cestou bychom se totiž ochudili o pár pěkných zatáček s luxusním asfaltem. Cestou k pevnosti je třeba absolvovat asi dvacetiminutovou pěší túru z parkoviště, ale fanoušci (nejen) vojenské historie jistě nebudou delší procházky litovat. V prostorách předválečné tvrze je totiž k vidění kromě dobové vojenské techniky a výstroje také moderní podzemní kryt vybudovaný v sedmdesátých letech jako utajené telekomunikační pracoviště pro tehdejší bezpečnostní složky státu.

Hlubokou stopu zanechala vládní garnitura druhé poloviny minulého století na osudu kostela v nedalekém Neratově, který před nařízenou demolicí zachránil jenom nedostatek financí. Když se na zrekonstruovaný barokní kostel s prosklenou střechou podíváte dnes, sotva uvěříte, že ještě před třiceti lety byl téměř na spadnutí. A zváni jste kdykoli i dovnitř; kostel je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá. 

Malebným údolím Divoké Orlice pak po úzké – ale kvalitní a klikaté – asfaltce pokračujeme přes Orlické Záhoří do Deštného. Cestou objedeme nejvyšší kopec Orlických hor Velkou Deštnou (1115 m n.m.), na jehož vrcholu vášnivé turisty obdaruje nová rozhledna fantastickým výhledem. Z parkoviště k rozhledně se ale pořádně projdete, nejkratší cesta má více než dva kilometry do kopce. 

Do nížin a civilizace se vrátíte podél říčky Bělá krásným lesním úsekem přes Kvasiny, kde můžete navštívit rodiště spoluzakladatele značky JAWA.

O zámek, v němž s rodinou žil František Karel Janeček (a nedaleko něj postavil továrnu), se nyní stará jeho vnučka a pravidelně se zde konají srazy majitelů legendárních československých motorek.

V Rychnově nad Kněžnou pak stojí za zastávku ještě barokní zámek, dílo Jana Blažeje Santiniho. Zámek patří mezi nejhezčí barokní stavby Podorlicka a zároveň je sídlem Muzea a galerie Orlických hor. Sousoší hrdinů knížky Bylo nás pět, stojící nedaleko zámku, pak připomíná, že Rychnov je rodištěm spisovatele a novináře Karla Poláčka. Z Rychnova už není daleko do Pekla; osady, v níž přes řeku Zdobnici vede zajímavý krytý most věšadlové konstrukce s valbovou šindelovou střechou. A to už jsme se dostali téměř na konec této trasy, do krajkou proslaveného Vamberka.