Třebechovice pod Orebem proslavilo zejména muzeum betlémů, my se ale na úvod této trasy podíváme do Podorlického skanzenu v sousedních Krňovicích. Ten je jediným muzeem svého typu v Královéhradeckém kraji a prohlédnout si v něm můžete jak stavby lidové architektury, přenesené z původních lokalit Královéhradecka a podhůří Orlických hor, tak i obnovené nedochované budovy. Jak se na správný skanzen sluší a patří, nechybějí ani ukázky dobových řemesel, strojů a pracovních nástrojů potřebných k životu předešlých generací. Prohlédnout a vyzkoušet si můžete například žentour, stabilní benzinové a elektrické motory a mnoho dalších strojů.

Z Krňovic se po silnici 298 vydáme do nedalekého Opočna, kde si o prohlídku říká areál tamního zámku, obklopený přírodně krajinářským parkem. Dochované interiéry lákají především na rozsáhlou sbírku historických zbraní, která zahrnuje práce renomovaných puškařů, plátové zbroje, kordy, muškety, renesanční pistole, kolekci popravčích mečů či japonské, indické, indonéské, barmské a další exotické zbraně.

Dříve než se v Dobrušce napojíme na státní silnici 14, zastavíme se na jejím malebném náměstí s radnicí, kde jsou vystavena díla světově proslulého malíře Františka Kupky. Kdo se zajímá o české dějiny, může si prohlédnout stálé expozice Vlastivědného muzea, například rodný domek národního buditele F. V. Heka či výstavu hrdelního práva v radniční věži. Dějinám židovského osídlení Dobrušky je věnována expozice v někdejším rabínském domě, jejíž součástí je i rituální očistná lázeň mikve. Místní pivovar Rampušák pak nabízí možnost skupinových prohlídek areálu sladovny v její původní podobě po předchozí domluvě na telefonu 603 290 457.

Neméně pohledným centrem se pyšní Nové Město nad Metují, jehož náměstí si vysloužilo přezdívku Český Betlém. Stojí tu zámek s válcovou věží zvanou Máselnice, v jehož zahradě najdete karikatury panského úřednictva a služebnictva od barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Protáhlé náměstí lemují renesanční domy s podloubími a štíty, zdobené takzvanými vlaštovčími ocásky. Z teras zbytků opevnění se otvírají krásné výhledy do údolí Metuje.

Okolní krajinu budete mít jako na dlani také při návštěvě zbrusu nové rozhledny v Novém Hrádku, přes který naše trasa pokračuje do Náchoda. Tamní zámecký komplex uvidíte při příjezdu do hraničního města už zdálky, nenechte se ale zmást okolím příjezdové cesty, která vede skrz moderní sídliště. Náchodský zámek s pěti nádvořími nabízí kromě zajímavé atmosféry a vyhlídky na město tři samostatné prohlídkové okruhy, přičemž ten nejkratší lze absolvovat i bez průvodce. V bývalém hradním příkopu náchodského zámku bydlí medvědí pár Dáša a Ludvík.

Silnice 303 nás pak dovede do Police nad Metují, kde má svoje rodiště, ale také muzeum legendární stavebnice Merkur. Pak už pokračujeme do oblasti skalních měst, a pokud dáváte přednost klidnějšímu prostředí, doporučujeme zastavit hned u Ostaše nedaleko Žďáru nad Metují. Dvě turistické stezky vedoucí tímto skalním bludištěm prochází kolem Čertova auta, Medvědů, Výří brány nebo Sluje Českých bratří, kam se podle pověsti chodili ve válečných dobách ukrývat místní obyvatelé. Frýdlantská či Krtičkova vyhlídka odhaluje krásná panoramata Broumovských stěn či polské Stolové hory.

Známější, ale také turisticky rušnější Adršpašsko-teplické skály se pyšní titulem největšího a nejdivočejšího skalního města střední Evropy. Turisté se sem vypravují už od 18. století, v roce 1824 pak požár zničil okolní bujnou vegetaci a naplno odkryl krásu skvostných pískovcových útvarů. Od této doby tu začaly vznikat turistické stezky, jejichž důkladnou prohlídkou můžete strávit klidně i tři hodiny. Zejména o víkendech tu ale počítejte se skutečně velkým množstvím návštěvníků. 

Pozn.: Tato trasa vás vede přes osadu Skály, zdejší silnice je kvůli svému stavu vhodná spíše pro enduro stroje, majitelé cestovních motocyklů mohou objet podél řeky Metuje přes osadu Dědov. 

Kolem Adršpašských skal se naše trasa stáčí zpátky na jih. Po silnici 301 se přiblížíme ke státovce číslo 14, která nás dovede skoro až do cíle této trasy v České Skalici – poslední odbočku byste neměli minout za Rtyní v Podkrkonoší. Pokud se rozhodnete zůstat přes noc – třeba v některém z kempů u přilehlé nádrže Rozkoš, můžete toto místo využít jako výchozí bod pro návštěvu nedalekého zámku Ratibořice a Babiččina údolí. Tato místa z románu Boženy Němcové jistě není třeba blíže představovat.