Výchozím a cílovým bodem nejdelší trasy tohoto průvodce je přehrada Seč, která nabízí kromě celé řady ubytovacích a stravovacích možností také spoustu příležitostí ke koupání i turistickým aktivitám. Na skalách, mezi kterými stojí zděná hráz o výšce 42 metrů a šířce 165 m lze navštívit například zříceninu hradu Oheb. Přístupný je také most na hrázi, z nějž lze vidět celou vodní plochu.

My vyjedeme ze Seče směrem na jihozápad po silnici 340, ze které po chvíli odbočíme doleva na Maleč a přes něj pokračujeme dále až do Ždírce nad Doubravou. Odtud nás silnice 37 nejprve dovede do Žďáru nad Sázavou a dále po devatenáctce dojedeme do Bystřice pod Pernštejnem. Na jejím konci nepřehlédněte odbočku doleva na silnici 388, která vede k vyhlášené motorkářské oblasti v okolí vodní nádrže Vír. Ve stejnojmenné obci se za mostem dáme opět doleva, a pak už začíná krásný zatáčkovitý úsek, ze kterého je vidět betonová hráz vodního díla zespodu i z vrchu.

Trasa se pak ještě několik kilometrů kroutí podél břehu nádrže, než se od ní vzdálí směrem na Sulkovec a dále pokračuje po kvalitních okreskách až k jednomu z nejstarších českých královských hradů, Svojanovu. Ten je jediným hradem v našich zemích, v jehož architektuře se mísí gotika s empírem, tedy středověk s 19. stoletím. Atraktivní je i samotný areál hradu s rozhlednou na břitové věži, vyhlídkovými ochozy na hradbách a nádvořími. Součástí areálu je i obnovená gotická zahrada, jediná svého druhu ve střední Evropě. 

Ze Svojanova není daleko do Poličky, města s krásným historickým jádrem. Navštívit zde můžete například rodnou světničku Bohuslava Martinů, která se nachází ve věži kostela sv. Jakuba ve výšce 36 metrů, odkud je krásný výhled na město a mohutné kamenné hradby zpevněné 19 baštami, které v délce 1220 metrů obepínají celé centrum. Projít se můžete parkem kolem hradeb nebo přímo po jejich ochozu.

Za malou zajížďku po silnicích s místy horší kvalitou povrchu stojí zámek Nové Hrady, často nazývaný „českým Versailles“. Jeho areál zahrnuje vstupní bránu s francouzskou zahradou a správními budovami, bývalý zámecký špýchar, klasicistní altán a více než 10 druhů rozličných zahrad. V budově bývalého špýcharu je otevřeno Muzeum motokol.

Další zastávkou na zpáteční cestě jsou pak Toulovcovy maštale, soustava chodeb, jeskyní, soutěsek a dalších částí, typických pro skalní města. Podle pověsti se tu kdysi se svou tlupou ukrýval loupeživý rytíř, jehož jméno nyní nese tato přírodní zajímavost. Toulovec bohatým bral a chudé, nemocné a trpící obdarovával, a podobně jako anglický lidový hrdina ze Sherwoodu měl dvě tváře. Podle historických pramenů totiž na počátku 15. století v Litomyšli skutečně žil ctihodný měšťan stejného jména, proslulý svou dobročinností.

Poslední atrakcí této trasy je skanzen Veselý Kopec – osada s volně rozptýlenou zástavbou téměř 30 objektů. Zdejší expozice přinášejí svědectví o životě a práci drobných rolníků od první poloviny 19. století do poloviny 20. století. Zemědělské usedlosti doplňují nejen drobné vesnické stavby (špýchar, chlívky, haltýř apod.), ale i lidové technické památky na vodní pohon. Nejvýznamnější z nich je vodní obilní mlýn přenesený na základy původního veselokopeckého mlýnu.

Z Veselého Kopce se vrátíme na silnici 343, která nás dovede přes Horní Bradlo zpátky na začátek této trasy, k přehradě Seč.